Potravní alergie u psů

Patomechanismus vzniku tohoto onemocnění není přesně znám. Jedná se o potravní alergii, kterou provází svědivé onemocnění kůže, jako důsledek alergické reakce na složky potravy nebo produkty jejich odbourávání. Ty přecházejí střevem a krví do kůže a vyvolávají zde alergickou reakci. Nejčastějšími alergeny jsou kravské mléko, hovězí maso, mléčné a hovězí produkty, uplatnit se může ale jakákoli látka obsažená v dietě.

Klinické příznaky

Potravní alergie může vzniknout v každém věku, u všech psích plemen, také u kříženců. Častěji se první klinické příznaky projevují před prvním rokem života ve věku již od 3 měsíců. Mladí psi, kteří trpí od štěněcího věku svěděním odolnému k léčbě, by měli být vyšetřeni na potravní alergii. Vyskytuje se pravděpodobně častěji, než se předpokládá. Jedná se o celoroční, svědivou dermatitidu.

Primárními klinickými projevy jsou svědění, případně kopřivka, zčervenání kůže a papulární dermatitida. V důsledku pruritu dochází k sekundárním změnám, jako jsou excoriace (odstranění kůže až na škáru), strupy, alopecie (vylínání), hyperpigmentace, lichenifikace (zhrubění kůže), seborea (zvýšená tvorba mazu), sekundární pyodermie (hnisavé onemocnění vyvolané bakteriemi) a malasseziová dermatitida (způsobené kvasinkami). Léze mohou být umístěny kdekoliv na těle, mohou se vyskytovat jako jediné podrážděné místo. Změny se častěji vyskytují na uších, břiše, mohou se projevit i celotělově. Onemocnění se v řadě případů prezentuje jako oboustranný zánět uší. Alergie na krmivo často imituje atopickou dermatitidu, případně alergii na blechy. Současné gastrointestinální postižení (zvracení, průjem, zánět tlustého střeva, zánět konečníku) se vyskytují asi u 10 –15% případů.

Diagnostika

Každé svědivé onemocnění, jehož příčiny není možné zjistit, by se mělo považovat za potravní alergii. Částečná odpověď na glukokortikoidy podezření zesilují. V současné době je jedinou průkaznou
diagnostickou metodou restrikční hypoalergická dieta a následné vystavení podezřelým antigenům. Za hypoalergickou dietu lze pokládat takovou, která neobsahuje žádné komponenty, jimiž je pacient běžně krmen. Nejméně 3 – 10 týdnů trvající přísná dieta s rýží a jehněčím masem může sama alergii potvrdit nebo vyloučit. Je proto nutné sledovat, aby se absolutně nic jiného nezkrmovalo (žádné odměny, kosti atd.). Výběr jednoho nebo dvou krmivových přípravků k vyjasnění onemocnění se stanoví také podle toho, čím byl pes až do současnosti krmen. Intrakutánní test nemůže být ke stanovení diagnózy použit, neboť také produkty látkové výměny a rozkládané produkty z krmiv mohou mít alergenizační účinek. Hotová krmiva nejsou k objasnění alergie vhodná, neboť psi mohou reagovat alergicky na konzervační prostředky a jiná aditiva. K objasnění potravní alergie je nutné testační krmení pro psa neměnit! Důkaz o alergii je podán, jestliže se svědění během 3 – 10 týdnů po zahájení diety výrazně sníží nebo vymizí. Pokud se svědění zmírní jen málo, může se jednat o jiné alergické onemocnění (atopie, kontaktní alergie, pyodermie, atd.).

Léčba

Na základě testačního krmení se může sestavit vyhovující dieta. Každý týden se má přidat nebo vysadit jen jedno krmení a vyčkat na případnou reakci. Tak vznikne časem seznam krmiv, která pes snáší. Podávají se jen směsi vitamínů a minerálních látek, které neobsahují žádné masové moučky nebo přídavky pšeničných klíčků.

Prognóza

Jedná-li se jen o potravní alergii a je vypracována odpovídající dieta, je prognóza dobrá. Odchylky od diety vyvolávají ihned svědění a kožní změny.

Hypolaergení komerční krmiva

Krmiva obsahují složky, které redukují svědivost a alergické reakci z potravy. Diety pro psy obsahují jedinečný zdroj bílkovin a karbohydrátů, které nezpůsobují alergickou reakci. Přizpůsobený poměr mastných kyselin Omega-6 a Omega-3 snižují zánět kůže a pomáhají obnovovat zdravou kůži a srst u psa. V těchto dietách (granule, konzervy) je omezený zdroj bílkovin na jehněčí, kuřecí, kachní nebo rybí maso (tuňák, losos) a také omezený zdroj sacharidů na rýži, brambory nebo maniokový škrob. Tyto produkty jsou jen zřídka spojovány s přecitlivělostí na potravu u psů. Tyto diety také neobsahují laktózu a ani pšeničný lepek.

Chovatelské zásady při onemocnění kůže psa

Při zjištěné alergii na potravu by měl chovatel psa vždy dodržovat zásady a podávat svému psovi jen hypoalergenní výživu. A to komerční nebo domácí dietu, nejlépe po domluvě s jeho ošetřujícím veterinářem. Prognóza je většinou vždy dobrá, pokud jsou dodrženy zásady hypoalergenní diety.
Tzn. nedávat svému psovi nic jiného k jídlu než následnou dietu.

Možnost domácí diety pro psy s onemocněním kůže
Zřídka se vyskytující alergeny: skopové a koňské maso, rýže, brambory.
Doporučená dieta:
1. Skopové nebo koňské maso (nestřídat během testovací periody).
2. Rýže nebo ještě lépe vařené brambory.
3. Trošička soli.
4.Popř. 1 kávovou až polévkovou lžíci slunečnicového oleje denně.
5.Voda

Vedle navržené diety nesmí být zkrmováno během nejméně 3-4 týdnů nic jiného! Místo psího pečiva může být pacient odměňován kouskem skopového masa.

Charakteristika podpůrných látek v komerčně vyráběných krmivech a jejich užitek:

Vybrané zdroje proteinů a karbohydrátů (ryba a brambory, jehněčí a rýže, losos a rýže…) pomáhají vyloučit alergickou reakci na určité složky v potravě. Velmi dobře stravitelné složky poskytují lehkou absorbci složek, aby tak redukovali alergickou reakci. Optimální rovnováha mastných kyselin (Omega-6 a Omega-3 v poměru 5-10:1) pomáhá redukovat svědění a škrábání a zlepšuje stav kůže a srsti

Závěr

Většina komerčně dostupných dietních krmiv pro psy na trhu v ČR a SR je převážně vyráběna z jehněčího masa a rýže. Veškeré tyto hypoalergenní diety musí mít na svém obalu označení, o jaký se jedná druh výrobku – diety, složení výrobku, hmotnost a dávkování, expirace.