Každá fena ovlivňuje potomstvo svými vlastnostmi, a to jak pozitivními, tak negativními. Je prokázáno, že se tak děje více než z poloviny, proto požadavky na chovnou fenu by měly být tak vysoké, jako požadavky na chovného psa. V praxi však chovný pes musí prokazovat mnohem větší předpoklady k chovu, proto je na chovatelích, aby do chovu vybírali vhodné feny.
Chovatelské předpisy stanovují podmínky chovnosti, je to zejména dosažení minimálního věku, které je u velkých plemen obvykle 18 nebo 24 měsíců, u malých 12 – 15 měsíců. Další podmínky, jako je účast na svodu mladých, bonitaci, získání ocenění na výstavě, složení zkoušek, popř. absolvování rtg vyšetření na DKK stanovují chovatelské kluby jednotlivých plemen. Chovnost feny končí většinou dosažením 8 let věku.
Říje (hárání)
První hárání se u feny objevuje v období mezi 8. – 12. měsícem věku, podle velikosti plemene. U malých plemen dochází obvykle k prvnímu hárání dříve, u velkých později. První hárání bývá kratší a slabší, přesto existuje nebezpečí, že při něm fena může být nakryta, což může mít pro její další život výrazně negativní důsledky.
Fena hárá většinou dvakrát do roka, a to nejčastěji na konci zimy nebo začátkem jara, a koncem léta nebo na začátku podzimu. Říje se dělí do několika fází:
Proestrus – začátek říje, jedná se o 1. – 10 den říje, kdy sliznice dělohy zduřuje a fena začíná krvácet, vulva feny je znatelně zduřená. Na začátku tohoto období si fena velmi intenzivně olizuje pohlavní orgány, krvavý výtok může tedy chovatel zpozorovat až 2. – 3. den hárání. V tomto období je fena již pro psy přitažlivá, ale odmítá je, toleruje je až ke konci tohoto období.
Estrus – vlastní říje, jedná se o 11. – 23. den hárání, kdy dochází k ovulaci, červené zbarvení výtoku přechází v růžové a postupně slábne, vulva je maximálně zduřená. U feny se objevuje výrazné sexuální chování, pro psy je velmi přitažlivá a sama se jim i nabízí. Ke konci období sexuální chování slábne a fena přestává být pro psy přitažlivá.
Metestrus – konec říje, kdy je děložní sliznice připravena přijmout oplodněné vajíčko. Pokud dojde k oplodnění vajíček, nadchází březost, pokud k oplodnění vajíček nedošlo, nastává diestrus, období, během něhož se děložní sliznice zklidňuje a hárání přechází do klidového stavu, zvaného anestrus.
Krytí
Aby krytí proběhlo úspěšně, je třeba rozpoznat jeho správný termín. Pokud fena trvale žije se psem, kterým má být nakryta, je nejlépe nechat ten správný den přírodě. Fena i pes sami poznají, kdy nadešel jejich čas. Pokud je však páření v rukou chovatele, je potřeba jistých informací a zkušeností.
Existuje několik způsobů, jak rozpoznat termín krytí, z nichž nejméně komplikovaný a přitom velmi spolehlivý je způsob vatových výtěrů. Feně je potřeba každý den, ještě před venčením, vytřít poševní štěrbinu kouskem vaty a sledovat zbarvení výtoku. Fena je ke krytí připravena, pokud barva výtoku mění ze sytě červené do hnědě červené, špinavě červené až růžové. Toto období trvá 3 – 5 dní. Konec vhodného termínu krytí signalizuje výtok špinavě žluté barvy.
Další metodou je například mikroskopické vyšetření poševního výtěru, které provádí veterinární lékař. Jedná se o cytologické vyšetření poševního stěru nebo pro velmi přesné určení vyšetření hladiny progesteronu z krve.
Měření tělesné metody je také jednou z metod není však příliš spolehlivá.
Než dojde k vlastnímu krytí, musí mít chovatel vybraného krycího psa. Jeho výběr by měl konzultovat s poradcem chovu. Dále by se chovatel měl seznámit s chovatelským řádem daného chovatelského klubu.
Fena by před zařazením do chovu měla být zdravá, odčervená a očkovaná proti běžným infekčním nemocem. Ke krytí jezdí fena za psem. U dlouhosrstých plemen je vhodné před krytím ostříhat feně srst v okolí poševního vchodu.
Krytí lze rozdělit do několika etap: předehra, vlastní krytí a svázání.
Předehra – fena většinou vyžaduje před vlastním krytím seznámení se se psem a důkladné vyvenčení. V této fázi si spolu psi hrají a očichávají se.
Vlastní krytí – do této fáze by měla přejít předehra plynule a bez komplikací. Fena zůstane stát, psovi se nastavuje a sama mu aktivně pomáhá. Tato fáze trvá obvykle několik vteřin a plynule přechází do stadia svázání.
Svázání – v této fázi dochází k ejakulaci semene. Nečastější polohou při svázání je poloha, kdy pes stojí zadkem k zádi feny, tato fáze trvá 10 – 30 minut. K ejakulaci dochází po celou dobu svázání, pokud ejakulace ustane, spojení psů se přerušuje.
Po krytí je vhodné nechat fenu nějakou dobu odpočinout, fena by neměla močit a běhat. I po úspěšném nakrytí je fena stále ještě přitažlivá pro ostatní psy, a stejně tak je svolná k páření. Může tedy dojít k nechtěnému překrytí feny, přičemž štěňatům z takovéhoto spojení nemohou být vystaveny průkazy původu. Proto by si chovatelé měli dát pozor, a fenu i po krytí vodit na vycházky pouze na vodítku a zajistit ji proti útěkům.
Březost
Březost feny trvá průměrně 63 dní, štěňata se však mohou narodit v toleranci mezi 58. až 67. dnem. Při opakovaném krytí je však potřeba přidat příslušný počet dnů. Po nakrytí by fena měla mít několik dnů klid. V první polovině březosti by však fena měla mít režim i zátěž, na jakou byla navyknutá ještě před nakrytím, to znamená dostatečný pohyb, správnou výživu, dobré ustájení a v neposlední řadě vynikající vztahy se svým majitelem. Ze začátku březosti totiž fena může změnit své chování, může být více spavá, pohodlnější, mazlivější a má více chuti k jídlu. U některých fen se naopak v určité fázi březosti projevuje nechutenství. V polovině březosti lze již plody v dutině břišní nahmatat, toto vyšetření by však měl provádět veterinární lékař. Spolehlivější metodou potvrzení březosti je však vyšetření ultrazvukem. Ve druhé polovině březosti lze již cítit po přiložení dlaně na břicho feny pohyby plodů. Ve druhé polovině březosti je nutná zvýšená péče o fenu. Je potřeba přizpůsobit jejímu stavu a požadavkům stravu, snížit a později přerušit její fyzické aktivity a pracovní vytížení, sledovat její chování. Břicho feny se v tomto období výrazně zvětšuje, zvláště ve slabinách. Asi 14 dní před koncem březosti lze u feny pozorovat přípravu k porodu. Mléčné žlázy se zvětšují, zvětšuje se vulva. Fena vyhledává klidná místa, více pije a častěji močí. V tomto období je potřeba nachystat místo k porodu. Ideálním místem k porodu je dřevěná bedna, umístěná na klidném místě. Na pobyt v porodní bedně fenu postupně navykejte již před porodem. Několik dní před porodem fena znatelně omezí svou fyzickou aktivitu, přijímá málo potravy a projevuje se u ní nervozita. V tomto období se také intenzivně snaží vytvořit si vhodné místo k porodu, proto je již mějte připravené a feně do bedny dejte starou deku nebo hadry, které může trhat nebo si v nich pelíšek vyhrabávat.
12 – 24 hodin před porodem dochází k poklesu tělesné teploty na 36,5 – 37,5 stupňů Celsia. Ovšem je potřeba zdůraznit, že tak, jako má každá fena jinou povahu, mohou se známky blížícího se porodu různit.
Vývoj zárodků a plodů
Od 23. dne se u zárodku začínají vyvíjet játra, čelisti, oči a nos
25. den se již začínají objevovat obratle, zuby a končetiny
30. den probíhá osifikace lebky a čelistí,
33. den začínají růst prsty a osifikují končetiny
POZOR!
Do 35. dne dáváme velký pozor na zásahy do organismu matky.
Vše má vliv na zárodky. Doporučuje se neočkovat, neodčervovat
a „neodblešovat“. Fena je velice citlivá na jakékoli změny, takže
neměníme denní režim, venčení, typ krmení, pelíšek ani chování
vlastní. Případné nutné a neodkladné zákroky si raději pečlivě
zaznamenáme. V tomto dni se může vážně poškodit vývin některého z orgánů.!
Do 35. dne je navíc děloha schopna zárodek absorbovat – pohltit!
Po 35. dni již riziko není takové, fena sama mění chování, je vhodná
doba přejít na krmení pro březí feny a zvýšit jeho hmotnost asi o 10%.
40. den již se mluví o plodu, probíhá osifikace obratlů a prstů, zavírání očí.
Po 40. dnu březosti zabírá děloha 2/3 břišní dutiny, doporučuje se
krmit 3 – 5x denně v menších dávkách.
45. den se osifikuje pánev a začíná narůstat srst
50. den má tělo již zformovaný tvar
55. dne kalcifikují (zvápnění = ukládání solí vápníku do tkání) zuby
60. den dorůstá srst na nose, končetinách, ocásku a břiše
Příprava k porodu
Na porod se nepřipravuje pouze fena, ale měl by tak učinit také její majitel. Je nutné připravit se jak teoreticky, tedy například studiem literatury, tak prakticky, přípravou porodních pomůcek. Připravte si dostatek čistých plátěných hadrů, k ošetření štěňat Ajatin tinkturu, režnou nit a nůžky, nádobu s teplou vodou a ručníkem na mytí rukou, misku s vodou pro fenu, pokud by se potřebovala napít, hodit se vám může i termofor, kuchyňská váha ke zvážení štěňat či papír a tužka k zaznamenání všeho důležitého. V době očekávání porodu je také nutné vydezinfikovat místo a místnost, kde bude porod probíhat.
Porod
V první fázi, tedy v bezprostředním nástupu porodu dochází k otevírání děložního krčku. Objevují se i děložní stahy, na feně však zatím nejsou patrné. Může také dojít k výtoku plodové vody. V tomto stadiu se u feny prohlubuje chování již výše popsané. Fena hrabe předními končetinami, vstává, lehá a vylizuje si pochvu. Chování feny je však individuální a nemusí být pro majitele zcela zjevné. Tato fáze trvá obvykle 6 – 12 hodin, ale může být i delší.
Druhé stadium – vypuzovací – začíná úplným otevřením děložního krčku a prvními viditelnými stahy a končí vypuzením plodu, čímž začíná třetí fáze porodu, která končí porodem placenty. Fena, která rodí více štěňat, než jedno, se tedy pohybuje mezi druhým a třetím stadiem. Většina fen rodí v poloze vleže na boku nebo na břiše. V okamžiku, kdy cítí, že se plod dostal do děložního krčku, snaží se jej vytlačit. Ještě v porodních cestách dochází k prasknutí prvního plodového obalu a výtoku plodové vody. Po ní většinou po krátké době vychází první štěně, které je obaleno druhým plodovým obalem. Z druhého plodového obalu štěně vyprostí lízáním či rozkousáním fena, v některých případech je nutná pomoc chovatele. Fena pak intenzivním lízáním odstraňuje ze štěněte plodovou vodu a obaly a napomůže tím štěněti k nastartování normálníh
o dýchání. V některých případech, kdy fena nejeví o péči o štěně zájem, je opět řada na majiteli, aby buďto společně s fenou nebo sám štěně zaopatřil osušením a odstraněním plodové vody z dýchacích cest. Pokud fena nepřekousne pupeční šňůru, musí tak učinit opět majitel, a to nejlépe přetrhnutím asi 4 cm od pupíku. Pupeční šňůru podvažte nití a její pahýl vydezinfikujte. Majitel se musí snažit co nejdříve narozené štěně přiložit ke struku, aby se napilo mleziva. Intervaly mezi porody jednotlivých štěňat se pohybují mezi 15 až 60 minutami. Pokud je pauza delší, je na místě konzultovat situaci s veterinárním lékařem.
Péče po porodu
Stejně tak jako po dobu porodu, je pro dobu po porodu důležitý klid. Po prohlídce štěňat je tedy dobré nechat je v klidu u matky a nesahat na ně. Feně poskytněte krmivo a vodu. U štěňat je třeba kontrolovat přisátí ke strukům, neméně důležité je pravidelné vážení. Mnoho majitelů si štěňata značí barevnými stužkami nebo háčkovanými řetízky na krku, tento způsob lze jen doporučit. Štěňata tak lze označit již během porodu po vážení, majitel tak má přehled, jak se které štěně vyvíjí. Po porodu se fena přibližně 4 týdny čistí. Očistky jsou tmavě zelené až krvavé a neměly by zapáchat. Jejich množství se postupně snižuje. Druhý den po porodu se doporučuje provést kontrolu dělohy ultrazvukem, aby se vyloučila možnost, že v děloze zůstal neporozený plod. Mezi 10. a 20. dnem po porodu se provádí odčervení štěňat i feny. Pokud porod probíhá fyziologicky a fena o štěňata pečuje sama, není potřeba žádné zvláštní péče od chovatele.
Krmení kojící feny
Po porodu se, ve srovnání s běžnou potřebou krmiva, zvyšují požadavky feny na příjem potravy o 15-300%, podle počtu sajících štěňat. Její výživa tedy musí odpovídat produkci mléka. U průměrných vrhů s pěti štěňaty se produkce mléka pohybuje okolo 2% živé váhy, při větším počtu štěňat to může být až 5% živé váhy. I při kojení je nezbytný dostatečný příjem minerálních látek. Velice důležitý ve stravě kojící feny je poměr mezi vápníkem a fosforem, který má být 1,7:1. V tomto období není dobré příliš spoléhat na dostatečný příjem z přirozených zdrojů, a je potřebné doplnění speciálními přípravky. Při nesprávném poměru mezi vápníkem a fosforem může dojít k různým zdravotním potížím, jako je odvápnění kostí či poporodní eklampsie.
V této době má fena také vyšší nároky na příjem zinku a mědi. Zvýšenou potřebu vitamínů je nutné nahradit speciálními vitamínovými přípravky. Mlékem vydané živiny musí být ve stravě obsaženy ve vysoce stravitelných formách. Za 4-5 dní po porodu lze postupně přejít na vysoce hodnotnou bílkovinnou výživu. Kojící feně můžeme podávat mléčné polévky se zavařenými ovesnými vločkami nebo suchary nebo také krupičné polévky s rozemletým masem. Obsah mléčného cukru – laktózy – nemá překročit 4-5% krmné dávky. Pokud fena přijímá velké množství mléka, může to u ní vyvolat průjem, který se následně projeví i u štěňat. Průjem se může projevit i následkem velkého množství krmiva, který fena v tomto období musí přijmout, potom zařadíme do krmiva složky s příznivými dietetickými účinky, jako je například strouhaná mrkev či vařená rýže.
Po odstavení štěňat by měla být krmná dávka dvoj až trojnásobná ve srovnání s obdobím mimo dobu březosti. Krmnou dávku tedy jak po dobu kojení, tak po odstavení štěňat rozdělíme do 3-5 krmení.
Foto: CHS Berserk z Kotešovej