Jak se pozná falešná březost?

Nejčastěji se s ním setkáme přibližně jeden až dva měsíce po hárání.
Nejtypičtějším příznakem jsou zvětšující se vemínka, ve kterých se začíná tvořit sekret podobný mateřskému mléku. Právě pro zvýšenou tvorbu mléka je také falešná březost nazývána pseudolaktace (lactatio falsa). Charakteristická je změna povahových vlastností postižené fenky – psychický neklid i apatie, agresivita či stranění se, nebo naopak zvýšené vyžadování společnosti lidí. Fena vyhledává místo k porodu a vyrábí pelíšky pro štěňata, píská, kňučí a naříká. V průběhu tohoto období, náročného pro zvíře i chovatele, trpí fena zvýšenou žravostí, provázenou změnami chuti, zvracením, průjmy nebo i zvýšenou teplotou. Falešná březost se projevuje také patrným zvětšením břicha, pomalostí a opatrností pohybů. Fena může být neklidná a nevrlá, může poštěkávat a vrčet, bez chuti si hrát. Nesnese cizí lidi nebo psy. Může se chovat buď agresivně i ke členům své domácnosti, nebo naopak být přespříliš mazlivá a blízkost lidí vyhledávat. Během falešné březosti se žravost mění v nechutenství. Častější a výraznější projevy mívají některá plemena, např. pudl a jezevčík, zejména pak dobře živené feny z domácích chovů s úzkou vazbou na chovatele.
Celkové příznaky mohou vyvrcholit imitací porodu, projevujícím se zpočátku nechutenstvím, později i stahy břišní stěny, snášením hraček nebo jiných předmětů a mateřskou péčí o domnělá mláďata. Fenka se odmítá vzdálit od hnízda s domnělými štěňaty a chodit ven.

Proč vzniká?

Pseudogravidita není hormonální porucha, i když vzniká následkem hormonálních změn v organismu zvířete. Je to stav fyziologický, přirozený.
Mechanismus jeho vzniku spočívá v nastartování hormonů jako při probíhající graviditě. Období falešné březosti se může (a nemusí) opakovat po každém hárání, a to i u fen, které už štěňata dříve měly. Během hárání uvolňují vaječníky vajíčka, která v těle spustí stejné procesy, jako kdyby byla oplodněná, a začnou se vyplavovat hormony typické pro těhotenství. To bylo důležité v dobách, kdy divocí psi žili ve smečkách a feny háraly vždy ve stejné době, což pomáhalo zajistit náhradní výživu štěňatům i po úhynu jejich pravé matky.
Nejde tedy v žádném případě o poruchu pohlavního cyklu, ani nesnižuje plodnost zvířete.

Co s ní?

Jak už bylo řečeno, se zvýšenou pravděpodobností výskytu falešné březosti se lze setkat u fen s bydlením zajištěným v těsné blízkosti svého majitele. O to víc je pak období pseudogravidity obtížné – nejen pro fenu, které může přinášet zdravotní komplikace, ale i pro chovatele. Soužití s fenou procházející falešnou březostí vyžaduje hodně trpělivosti a porozumění.
Psychické příznaky bývají často provázeny i tvorbou mléka. Mléčná žláza výrazně zduří a při stlačení struků dochází k uvolňování mléka. Tento stav může být nebezpečný pro možnost hnisavého zánětu s horečkami, zvýšenou bolestivost a vznik zatvrdlin. Preventivně lze omezit podobná rizika pomocí látek ovlivňujících tělíska na vaječnících, která řídí březost. Hormonální preparáty však s sebou nesou nebezpečí vedlejších účinků, např. zvracení, při dlouhodobějším podávání i riziko zmnožení děložního epitelu.
Pokud už k hnisavému zánětu mléčné žlázy dojde, musí být rychle nasazena antibiotika, preparáty omezující tvorbu mléka a lokálně aplikovány studené obklady a resorpční masti na mléčnou žlázu.
Občas se může přidružit i zánětlivý proces v pohlavních orgánech, proto je důležité sledovat možné výtoky z vulvy a jejich charakter či případný zápach.
Při mírných projevech pseudogravidity není nutná žádná léčba. Stačí odebrat feně předměty imitující štěňata, zajistit jí dostatek jiných zájmů a pohybu, snížit přísun potravy (hlavně bílkovin) po dobu týdne až deseti dnů a také omezit noční příjem tekutin.
Kromě standardní léčby jsou někdy aplikovány i homeopatické přípravky, a to buď na celkové úrovni (konstituční přístup) nebo na úrovni lokální (symptomatický přístup).
Odstříkávání mléka se nedoporučuje, protože to má za následek ještě větší produkci mléka. Aby si fena sama neolizovala mléčnou žlázu, lze nasazovat ochranný límec.
Než začne chovatel řešit pseudograviditu své feny, měl by vyloučit skutečnou březost nebo onemocnění (např. hnisavý zánět dělohy, cukrovka).

Jak jí předcházet?

Po dohodě s veterinářem řeší problém podávání antikoncepčních pilulek, a pokud v budoucnu nepočítáme se štěňaty, je lépe uvažovat o kastraci feny. Na první pohled neetický zásah – odstranění dělohy a vaječníků – však s velkou pravděpodobností uchrání fenu v pozdějším věku i před dalšími možnými obtížemi: zánětem dělohy, cystami na vaječnících a různými novotvary na mléčné žláze. Zákrok nepředstavuje pro zdravou fenu prakticky žádné riziko a doba rekonvalescence po operaci je velmi krátká. Aby však měla kastrace ještě ochranný vliv před nádory mléčné žlázy, musela by se provést buď těsně před prvním háráním, nebo v období mezi prvním a druhým háráním.
Pokud průvodní jevy pseudogravidity příliš nezatěžují okolí a především neohrožují fenu na životě a zdraví (např. opakovanými záněty nebo špatně snášenými hormonálními preparáty), není kastrace nutná. Po několika týdnech období falešné březosti samovolně odezní, ale je třeba počítat s tím, že se často opakuje i po dalších cyklech. Nelze také očekávat, že se situace změní po prvním vrhu – projevům pseudogravidity po příštím hárání se tím nezabrání.

Zdroj: Časopis Planeta zvířat, foto: K. Grundová