Definice dysplazie kyčelního kloubu
U dysplazie kyčelního kloubu navzájem neodpovídá tvar kloubní hlavice a kloubní jamky, respektive hlava je v jamce usazena jen volně. Následkem toho je narušena harmonie pohybu kloubu, takže v kloubu dochází k nadměrnému opotřebení, jež se projevuje vznikem artrózy. Následkem bývají silné bolesti a poruchy funkce kloubu. Většinou bývají postiženy oba kyčelní klouby. Chybný vývoj kloubů se může vyskytovat v různých stupních, přičemž přechody mezi jednotlivými stupni dysplazie kyčelního kloubu jsou plynulé, počínaje zdravým normálním kloubem až po nejtěžší podobu chorobných změn, vykloubení kloubu.
Jen okolo 25 % psů trpících dysplazií vykazuje klinické příznaky. Projevy závisí jak na stupni dysplazie (lehký, střední, těžký), tak na zátěži, které je pes během života vystaven. Ta ovlivňuje i věk, kdy se potíže spojené s tímto onemocněním projeví. Je potřeba zmínit, že ne vždy korelují klinické příznaky s rentgenologickým nálezem.
Nejčastější příznaky jsou:
obtížné vstávání
potíže „než se rozejde“ (strnulá, neohebná chůze první kroky po klidu)
vrávorání zadních nohou
subluxace kyčle při každém kroku (pohmatem)
obroušené drápy zadních končetin
potíže při chůzi do schodů
uklouznutí při běhání do zatáčky
současné odrážení se oběma pánevními končetinami
opožděné reakce na povel “sedni” a “lehni”
při pohybu je hlava nesena níž a zároveň může být vyklenutý hřbet (přesun těžiště a vyšší zátěž na předních končetinách)
změna potíží při změně počasí – neprospívá hlavně zima a vlhko
může se objevit i zvýšená agresivita v důsledku bolesti
asymetrie při sezení – bolavá končetina není pod tělem, ale vytočená do strany
atrofie svaloviny pánevních končetin
bolestivost a krepitace při pasivní flexi, extenzi, rotaci

Akutní fáze dysplazie
Nejčastěji se objevuje ve věku 5–8 měsíců. U štěňat pozorujeme houpavou chůzi, většinou bez příznaků bolesti nebo náhlé potíže při vstávání apod. Bolest může souviset s mikrofrakturami v dorzální části kyčelní jamky (rentgenologicky nezjistitelné) díky tlaku subluxované hlavice na její nedostatečně zkostnatělý okraj. S vyhojením těchto mikrofraktur bolest kolem 8–11 měsíce odezní. Další příčiny bolesti souvisí s natahováním dobře inervovaného kloubního pouzdra nestabilního kloubu, přičemž tím dochází i k jeho zesílení. V neposlední řadě bolest vyvolávají i kontraktury okolních svalů, jako snaha o stabilizaci kloubu. U většiny psů dochází ve 12–14 měsících bez ohledu na stupeň dysplazie ke stabilizaci poměrů a přechodnému vymizení bolesti.
Chronická fáze dysplazie
Postihuje většinou psy od 1–1,5 roku věku a je podmíněna sekundárně – artrózou. Rozlišujeme dva typy bolesti – bolest rozjezdovou a zátěžovou. Projevuje se neochotou k pohybu a kulháním, spíš než naříkáním. Může při vzrušení – hra, aport, hon – přechodně vymizet. Artróza je nejdříve bezpříznaková (latentní), protože dochází k poškození chrupavky, která nemá receptory bolesti. Toto poškození však dříve či později vede k synovitidě a zánětu kloubního pouzdra, které už receptory bolesti obsahuje, dochází i k podráždění periostu marginálními osteofyty a svalovým spazmům.Bolest vede k omezení rozsahu pohybu kloubu (ze 110 až na 45 stupňů), k atrofii svalů a hypertrofii svaloviny předních končetin. Projevy závisí na povaze psa, stupni postižení, věku, váze, osvalení, počasí apod.
Stupeň postižení dle FCI (Mezinárodní kynologická federace):
- A (dříve 0) – bez příznaků dysplazie
- B (dříve 1) – hraniční dysplazie
- C (dříve 2) – mírná dysplazie
- D (dříve 3) – střední dysplazie
- E (dříve 4) – těžká dysplazie
Dědičnost dysplazie
Ruskypes.cz
