Březost

Březost feny trvá průměrně 63 dní, štěňata se však mohou narodit v toleranci mezi 58. až 67. dnem. Početnější vrhy se rodí zpravidla dříve. Délku březosti nelze zcela přesně určit, protože neznáme okamžik uvolnění vajíček z vaječníků a poté jejich oplodnění. Vajíčka jsou schopna oplodnění až po 2-3 dnech od uvolnění. Schopnost oplodnění spermiemi přetrvává až 6 dní. Při opakovaném krytí je však potřeba přidat příslušný počet dnů. Po nakrytí by fena měla mít několik dnů klid.

V první polovině březosti by však fena měla mít režim i zátěž, na jakou byla navyknutá ještě před nakrytím, to znamená dostatečný pohyb, správnou výživu, dobré ustájení a v neposlední řadě vynikající vztahy se svým majitelem. Ze začátku březosti totiž fena může změnit své chování – může být více spavá, pohodlnější, mazlivější a má více chuti k jídlu. U některých fen se naopak v určité fázi březosti projevuje nechutenství.

V polovině březosti lze již plody v dutině břišní nahmatat, toto vyšetření by však měl provádět veterinární lékař. Spolehlivější metodou potvrzení březosti je však vyšetření ultrazvukem. Ve druhé polovině březosti lze již cítit po přiložení dlaně na břicho feny pohyby plodů.

Ve druhé polovině březosti je nutná zvýšená péče o fenu. Je potřeba přizpůsobit jejímu stavu a požadavkům stravu, snížit a později přerušit její fyzické aktivity a pracovní vytížení, sledovat její chování. Břicho feny se v tomto období výrazně zvětšuje, zvláště ve slabinách.

Asi 14 dní před koncem březosti lze u feny pozorovat přípravu k porodu. Mléčné žlázy se zvětšují, zvětšuje se vulva. Fena vyhledává klidná místa, více pije a častěji močí. V tomto období je potřeba nachystat místo k porodu. Ideálním místem k porodu je dřevěná bedna, umístěná na klidném místě.

Vývoj zárodků a plodů

• Od 23. dne se u zárodku začínají vyvíjet játra, čelisti, oči a nos.

• 25. den se již začínají objevovat obratle, zuby a končetiny.

• 30. den probíhá osifikace lebky a čelistí.

• 33. den začínají růst prsty a osifikují končetiny.

POZOR!

Do 35. dne dáváme velký pozor na zásahy do organismu matky.

Vše má vliv na zárodky. Doporučuje se neočkovat, neodčervovat a „neodblešovat“. Fena je velice citlivá na jakékoli změny, takže neměníme denní režim, venčení, typ krmení, pelíšek ani chování vlastní. Případné nutné a neodkladné zákroky si raději pečlivě zaznamenáme.

Do 35. dne je navíc děloha schopna zárodek absorbovat – pohltit!

Po 35. dni již riziko není takové, fena sama mění chování, je vhodná doba přejít na krmení pro březí feny a zvýšit jeho hmotnost asi o 10 %.

Péče po porodu

Stejně tak jako po dobu porodu, je pro dobu po porodu důležitý klid. Po prohlídce štěňat je tedy dobré nechat je v klidu u matky a nesahat na ně. Feně poskytněte krmivo a vodu. U štěňat je třeba kontrolovat přisátí ke strukům, neméně důležité je pravidelné vážení. Mnoho majitelů si štěňata značí barevnými stužkami nebo háčkovanými řetízky na krku, tento způsob lze jen doporučit. Štěňata tak lze označit již během porodu po vážení, majitel tak má přehled, jak se které štěně vyvíjí. Po porodu se fena přibližně 4 týdny čistí. Očistky jsou tmavě zelené až krvavé a neměly by zapáchat. Jejich množství se postupně snižuje.

Druhý den po porodu se doporučuje provést kontrolu dělohy ultrazvukem, aby se vyloučila možnost, že v děloze zůstal neporozený plod. Mezi 10. a 20. dnem po porodu se provádí odčervení štěňat i feny. Pokud porod probíhá fyziologicky a fena o štěňata pečuje sama, není potřeba žádné zvláštní péče od chovatele.

Krmení kojící feny

Po porodu se, ve srovnání s běžnou potřebou krmiva, zvyšují požadavky feny na příjem potravy o 15-300 %, podle počtu sajících štěňat. Její výživa tedy musí odpovídat produkci mléka. U průměrných vrhů s pěti štěňaty se produkce mléka pohybuje okolo 2 % živé váhy, při větším počtu štěňat to může být až 5 % živé váhy. I při kojení je nezbytný dostatečný příjem minerálních látek. Velice důležitý ve stravě kojící feny je poměr mezi vápníkem a fosforem, který má být 1,7:1. V tomto období není dobré příliš spoléhat na dostatečný příjem z přirozených zdrojů, a je potřebné doplnění speciálními přípravky. Při nesprávném poměru mezi vápníkem a fosforem může dojít k různým zdravotním potížím, jako je odvápnění kostí či poporodní eklampsie.

V této době má fena také vyšší nároky na příjem zinku a mědi. Zvýšenou potřebu vitamínů je nutné nahradit speciálními vitamínovými přípravky. Mlékem vydané živiny musí být ve stravě obsaženy ve vysoce stravitelných formách. Za 4-5 dní po porodu lze postupně přejít na vysoce hodnotnou bílkovinnou výživu. Kojící feně můžeme podávat polévky nebo silné vývary se zavařenými ovesnými vločkami či suchary nebo také krupičné polévky s rozemletým masem. Obsah mléčného cukru – laktózy – nemá překročit 4-5 % krmné dávky. Pokud fena přijímá velké množství mléka, může to u ní vyvolat průjem, který se následně projeví i u štěňat. Průjem se může projevit i následkem velkého množství krmiva, který fena v tomto období musí přijmout, potom zařadíme do krmiva složky s příznivými dietetickými účinky, jako je například strouhaná mrkev či vařená rýže.

Po odstavu štěňat by měla být krmná dávka dvoj až trojnásobná ve srovnání s obdobím mimo dobu březosti. Krmnou dávku tedy jak po dobu kojení, tak po odstavení štěňat rozdělíme do 3-5 krmení.

/Ruskypes.cz/