Torze žaludku je druhou nejčastější příčinou úhynu psů hned po rakovině. Toto onemocnění postihuje především starší psy (přibližně od 5 let) středních a velkých plemen s hlubokým hrudním košem a ochablými tkáněmi. Statisticky jsou psi postiženi častěji než feny. Torze žaludku, neboli jeho přetočení, je úzce spjata s krmením. U psů, kteří jsou krmeni jen jednou denně je riziko propuknutí mnohem větší než u psů, kteří mají denní příděl krmiva rozdělen do dvou a více dávek. Také pestrost potravy zde hraje určitou roli. Studie provedená na irských setrech prokázala, že psi, kteří dostávají jen jeden druh krmiva, jsou vystaveni mnohem vyššímu riziku torze žaludku, než psi, kteří dostávají různé druhy krmení. Pokud je diagnostikována torze žaludku, je třeba neprodleně vyhledat veterinárního lékaře a provést operaci. Ta je ovšem mnohdy nemožná kvůli stavu postiženého zvířete a proto pes často umírá. Úmrtnost je velmi vysoká. Přibližně polovina psů uhyne dříve, než vůbec dojde k léčbě a skoro jedna čtvrtina umírá v prvních sedmi dnech po stanovení diagnózy. Ze statistik je známo, že 60 % všech případů se odehrává v noci.
Přesnou příčinu torze žaludku se zatím nepodařilo přesně objasnit. Uvažuje se, že vliv na ní má roztažení žaludku v důsledku příjmu velkého množství potravy a navíc ochabnutí tkání ve stáří, rozvoj plynů v žaludku s následným převrácením a nebo také nadměrný pohyb po jídle a následné obrácení kmitajícího žaludku. Typickým projevem torze žaludku je zvracení, které nemá za důsledek vyzvracení obsahu žaludku. Pes ze sebe zpravidla dostane jen malé množství tekutého šlemu. Zpočátku psi projevují neklid, který přechází do apatie.
Při torzi se pylorická část žaludku a dvanáctník, někdy i slezina přemisťuje po spodní straně břišní dutiny z pravé strany na levou. Tlakem zvětšujícího se žaludku jsou komprimovány velké cévy – zadní dutá žíla a aortální žíla, čímž se výrazně snižuje žilní návrat krve k srdci a klesá srdeční výdej. Tyto nedostatky v oběhu vedou k ischemii (nedokrvení) srdeční svaloviny m
yokardu s projevy srdeční arytmie. Ischemií bývají postiženy i další orgány – ledviny, žaludek, slinivka, tenké střevo. V krvi se začínají hromadit odpadní produkty látkové výměny a produkty z případných rozkladných pochodů ve stěně žaludku. Vyústěním může být kolaps kardiovaskulárního a dýchacího systému s možnými smrtelnými následky.
Faktory, které mohou ovlivnit vznik torze žaludku:
- pohlaví – statisticky jsou psi postiženi častěji než feny
- povaha psa – jedinci nervózní a neklidní jsou postiženi častěji
- porucha motility (přirozeného pohybu žaludku)
- porucha „říhacího“ reflexu
- věk
- stres při příjmu krmiva
- krmení 1x denně
- nadměrná aktivita 1 hodina před a 2 hodin po nakrmení
- nadměrný příjem tekutin krátce po nakrmení
- plemeno– riziko vzniku se zvyšuje se zvyšujícím se poměrem výšky hrudníku k jeho šířce. Tím vzniká prostor pro otočení žaludku. Mezi tyto plemena patří především německá doga, německý ovčák, velký knírač , ohaři , setři , dobrman , bernardýn, španělský mastin , neapolský mastif , brazilská fila. Ze středních a malých plemen psů jsou nejčastěji postiženými plemeny šarpej , baset ,kokršpaněl a mops.
Jak počínající torzi poznat:
příznaky obvykle nastupují několik hodin po příjmu potravy (ale ne vždy!!!)
- náhle vzniklá silná apatie, slabost, která se rychle prohlubuje
- neklid, otáčení se k břichu, sténání
- pokusy o zvracení ( většinou neproduktivní), pes může „zvracet“ pouze napěněnou tekutinu
- nadměrné slinění
- zrychlené, namáhavé dýchání
- zvětšení dutiny břišní, převážně za levým žeberním obloukem
- zaujímání nepřirozených poloh – poloha modlícího se psa, nahrbený postoj.
- změna barvy sliznic – pozorovaná na spojivce, nebo vnitřní straně pysků.Normální růžová barva se mění na šedivou, porcelánovou až namodralou.
- projevy šoku (zrychlený povrchní dech, periferní puls, zrychlená činnost srdeční, bledost sliznic).
Zdroj: internet, zpracovala K. Čiperová, Ruský pes.cz