Soužití dětí a psů

– Nikdy nenechte děti hrát si se psem (cizím i vlastním) bez dohledu dospělých!

– Postoj batolat i větších dětí lezoucích po čtyřech, připomíná psovi postoj jeho přirozených soupeřů nebo kořisti. Pro dítě je nebezpečná i snížená poloha obličeje do výšky psa.

– Pes může reagovat i na nové a pro něho neznámé podněty, dětský pláč, vrnění apod.

– Větší a těžší psi mohou poranit dítě nechtěně – např. drápem končetiny, převrhnutím kočárku, mohou dítě porazit.

– Především kojenci a malé děti vidí často v psovi ideálního partnera na hraní. Vývojově podmíněné, často nešikovné pohyby dítěte si ale pes může špatně vyložit. Pes reaguje reflexivně, mohl by dítě dokonce kousnout.

– Nikdy dítěti nedovolte, aby psovi sahalo do misky s potravou, nebo mu dokonce strkalo ruce do tlamy, když v ní něco drží.

– Dětské návštěvy náležitě poučte, jak se k psovi mají chovat, ideální je, psa na dobu návštěvy zavřít. Nenechávejte děti se psem nikdy samotné!

– I starší děti často reagují pro psa nepochopitelně – běhají, křičí, mávají rukama apod. Pes na to může nevhodně zareagovat.

– Často se stává hra mezi dětmi a psy nechtěně prudkou. Někdy se mezi sebou navzájem hádají i děti. Pak se může stát, že se pes přikloní k jednomu z dětí a chce ho chránit.

– Přítomnost dospělých je nutná pro kontrolou a řešení takovýchto stavů. Ochranitelský instinkt se může projevit především v situaci, kdy jsou na návštěvě cizí děti a hrají si s domácími.

– Děti je nezbytné co nejdříve s ohledem na jejich možnosti chápání poučit, jak se ke psu chovat.

Má-li být soužití dítěte a psa bezproblémové, je nutné dítěti vysvětlovat, jak psi chápou naše chování. Malé dítě by nikdy nemělo být ponecháno se psem bez dozoru někoho dospělého.

Současně je třeba psa vychovávat k respektu vůči dítěti. Mnoho psů se totiž snadno podřizuje dospělým lidem, ale ne dětem.

K dětem mají obvykle vztah jako k mláďatům a tudíž níže postaveným jedincům ve smečce. Pokud pes kousne dítě, je to z hlediska psa obvykle výchovný čin. V drtivé většině případů to bývá jen náznak kousnutí, při kterém dítě není zraněno. Podobně, jako když chce psí matka pokárat štěně, uchopí ho za čenich tlamou a vycení zuby, aniž by mu ublížila.

Někteří psi se nechají od dětí pošťuchovat a tahat za uši, ale obvykle ne dlouho. Nedovolte dítěti, aby tahalo za ocas spícího psa, sedalo si na něj nebo ho udeřilo. I velmi klidný pes se v takové situaci může po dítěti ohnat. Děti musíme naučit, že pes není hračka, že to je živý, citlivý tvor, který má své potřeby.

Pak se pes stává věrným přítelem svého malého “pána” a chrání ho. Někdy pes svou přítomností může např. dítěti pomoci zbavit se nočních strachů.

Máte psa a očekáváte příchod dítěte do rodiny? Je možné, že váš pes bude zpočátku žárlit ze strachu, že přijde o vaši přízeň. Abyste se tomu vyhnuli, neodstrkujte ho a vtáhněte ho do dění kolem dítěte. Budete-li dávat psovi stejným způsobem jako dřív najevo, že ho máte rádi, rychle si zvykne, že dítě je odteď důležitou součástí “jeho smečky”.

Větším dětem je dobré svěřit (samozřejmě pod vaším diskrétním dohledem) část péče o psa. Díky tomu získá dítě smysl pro odpovědnost a také se naučí mít úctu ke všemu živému.

/Ruskypes.cz/