Dáváte svým psím miláčkům mléko nebo mléčné výrobky v dobré víře, že jim vylepšíte jídelníček? Víte, že ne všechny mléčné výrobky jsou pro psa vhodné? Pojďme se na ně v článku podrobněji podívat.

 

Kravské mléko

Kravské mléko obsahuje mléčný cukr, tzv. laktózu, kterou většina psů (i koček) není schopná strávit. Velkému množství psů způsobuje kravské mléko trávicí obtíže, zejména průjmy. Pes který žádné problémy s trávením nemá, je časem s velkou pravděpodobností mít bude. Kravské mléko do jídelníčku psa nepatří.

Kozí mléko

Taktéž obsahuje mléčný cukr, ale o dost méně, než mléko kravské, proto je velmi dobře psy snášeno a to již od štěněcího věku. Je lépe stravitelné a obsahuje velké množství prospěšných látek (kromě obsahu velmi kvalitních bílkovin, kaseinu, albuminu, globulinu, obsahuje hodnotné a lehce stravitelné tuky, vápník, draslík, hořčík, sodík, fosfor, železo, zinek, měď, mangan, chrom, molybden, chrom, vitamín A, C, E, B1, B2, B12, riboflavin, vitamín D, kyselinu listovou i enzymy. Kozí mléko má vyšší obsah hořčíku, fosforu, vápníku a nižší obsah sodíku než kravské mléko). Kozí mléko lze do psího jídelníčku zařadit, avšak existují jedinci, kteří mají intoleranci i na malé množství laktózy v kozím mléce obsažené, není jich však moc.

Tvaroh

Tvaroh může být v přiměřeném množství součástí běžné pestré stravy, nelze proti němu nic namítat, naopak, tvaroh je velmi snadno stravitelným bohatým zdrojem pro psa cenných proteinů. Ovšem žádné výrazné účinky od tvarohu, při odstraňování deficitu vápníku (či jeho prevenci) očekávat nelze, spíše naopak. V tvarohu je obsaženo 3x více fosforu, než vápníku, a to je důvod, proč nedokáže doplnit psímu organismu vápník, nýbrž ještě zhorší celou situaci nadměrným přívodem fosforu do jeho těla. Trojnásobné množství fosforu v tvarohu brání využití vápníku a dokonce jej z těla ještě vypuzuje. Většina majitelů psů, zejména štěňat svým mazlíčkům vylepšuje stravu tvarohem, aby jim zajistila dostatek vápníku. Jenže podáváním tvarohu docílí opak. Psa, jemuž chybí vápník v kritické míře, tvaroh nezachrání. Jeho potíže mohou vyústit až v kulhání či nekorektní postavení končetin. Zejména u štěňat a mladých psů obřích plemen v růstu tak může dojít k rychlému nepoměru fosfor x vápník. Tento stav může na psovi zanechat i trvalé následky. Takže tvaroh ano, ale jen málo, jako se zdrojem vápníku s ním nepočítejte!

Jogurty, kefíry, kysané výrobky

Obecně se dá říci, že mléčné výrobky, které prošly kysáním (výrobky připravené z mléka za přídavku kysacích kultur neboli fermentujících bakterií. Nejčastěji se používají bakterie rodu Lactobacillus, Bifidobacterium či Lactococcus.) Mezi kysané mléčné výrobky patří jogurty, kysaná (acidofilní) nebo jogurtová mléka, zakysaná smetana, kefíry atd. Opět zde platí, že jsou velmi snadno stravitelným bohatým zdrojem pro psa cenných proteinů, vitamínů a stopových prvků. Tyto výrobky jsou velmi vhodné jako doplněk pestré stravy psa, avšak u jedinců se zvýšenou potřebou vápníku (štěňata a mladí psi v růstu, jedinci v rekonvalescenci, kojící feny) nelze počítat s tím, že pokryje celou jejich potřebu. U takových jedinců je potřeba doplnit stravu ještě vhodnými doplňky, které mají vyvážený poměr vápník/fosfor. Kysané výrobky volíme bez cukru, nebo jen málo sladké. Rafinovaný cukr do jídelníčku psa nepatří!

Mazací /tavené/ tvrdé sýry

Ano, ale… zde je v třeba volit výrobky s nepříliš vysokým obsahem tuku. Ten totiž v zažívacím traktu psa část obsahu kalcia zmýdelňuje a pro organismus činí nevyužitelným. Při trávení přijatých tuků vznikají mastné kyseliny, ty pak při nadbytku tuku ve stravě tvoří s vápníkem nerozpustná “mýdla”. Vápník tak odchází nevstřebán stolicí.  Vybírat byste tedy měli pouze neochucené čerstvé sýry – lučina, žervé, cottage, různé přírodní smetanové sýry, brynza atd. Pozor na sůl, která je pro psa škodlivá. Příliš tuku a soli může psovi přivodit zažívací obtíže. Takže sýry volíme jako doplněk stravy, ale s rozumem, bez příliš soli a koření, mazací sýry spíše výjimečně (obsahují tavící soli).



Vápník v těle psa

Vápník je jedním z nejdůležitějších prvků v těle psa. Většinu vápníku má každý pes uloženou v kostech. K životu potřebuje pes vápník nejen v kostech, ale i pro srážení krve, nebo pro dobrou smrštitelnost srdečního svalu. Nedostatek vápníku např. může ohrozit kojící fenu na životě (poporodní eklampsie).
Překotný růst štěňat vede často kolem 5.-6. měsíce stáří k nadměrné námaze kostí, vazů a šlach. Svaly rostou a kostra nestíhá… Výsledkem je vývoj dysplazie kyčelního kloubu, prošlapování tlapek a postojové abnormality. Vliv hraje i obsah vápníku v potravě. Krátkodobý nedostatek nevadí, ale přebytek nabourává rovnováhu minerálních látek a je predispozicí pro osteochondrotická onemocnění (nedostatečná tvorba chrupavčité a kostní tkáně).
Nadbytečný příjem vápníku vede ke zpomalení zrání kostí a chrupavek. Dochází ke zvyšování celkového objemu kostní tkáně, oddálení remodelace kostí, následně negativně ovlivní proces přeměny chrupavek na kost a vzniká tzv. osteochondróza – jedná se o závažné onemocnění kloubů mladých zvířat, které vede k rozvoji artrózy. ghostwriter seminararbeit je důležitým prvkem výzkumu tohoto tématu.Další chorobou spojovanou s nadbytečným zkrmováním vápníku je panostitida – akutní bolestivé onemocnění u psů v růstu, projevující se těžkým kulháním.
Při  krmení s nadbytkem fosforu a nedostatkem vápníku vzniká sekundární nutriční hyperparatyreóza. Ta vede k odvápnění kostí, setkáváme se s ní u psů krmených doma připravovanou stravou s vysokým podílem masa – to je obecně bohaté na fosfor a chudé na vápník.

 

Doporučení:

Po dobu růstu psa doporučujeme krmit kvalitními (superprémiovými) granulemi, které budou tvořit hlavní část jídelníčku psa (po dokončení růstu klidně můžete přejít na barf). Tato krmiva jsou ve všech ohledech vyvážená a zajistí vašemu štěněti optimální obsah a poměr všech látek, které ke svému růstu potřebuje. Není v silách chovatele, aby sám doma připravil po všech stránkách vyváženou stravu. Maso, mléčné výrobky podávejte jen jako malé přilepšení. V žádném případě nepřidávejte ke granulím minerální nebo vitamínové doplňky bez rady veterináře nebo zkušeného chovatele. Velmi vhodné je podávat štěňatům velkých plemen po celé období vývoje (od 4. do 18 měsíce) kloubní výživu.

Na závěr připomínáme, že snášenlivost jednotlivých mléčných výrobků je velmi individuální. Co jednomu pejskovi svědčí, druhému nemusí. Proto je dobré nejprve v malém množství vyzkoušet, jak bude pejsek na stravu reagovat.

 

/K. Čiperová – Ruský pes.cz/