Infekční onemocnění u psů

Rabies-Vaccine-1102x350

 

Stejně jako lidé jsou i psi ohroženi řadou infekčních onemocnění.  V následujícím článku si připomeneme vybrané psí nemoci a příznaky těchto chorob.

Mezi infekční nemoci psů, proti nimž se dnes běžně očkuje, patří:

  • vzteklina
  • leptospiróza
  • parainfluenza
  • parvoviróza
  • psinka
  • infekční zánět jater

 

Vzteklina

Vzteklina (lyssa, rabies) je virové onemocnění, jehož původcem je tzv. Lyssavirus. Přenos infekce se děje prostřednictvím slin nemocného zvířete, nejčastěji tedy pokousáním. Vnímavými jedinci jsou všichni teplokrevní živočichové, v našich podmínkách se nejčastěji jedná o psa nebo lišku, případně netopýra, kteří mohou vzteklinu přenášet. Vzteklina je přenosná na člověka.

Virus vztekliny napadá centrální nervový systém. Příznaky jsou značně individuální. Nápadné jsou především změny chování (podrážděnost, agresivita). Charakteristickým příznakem vztekliny je strach z vody (hydrofobie). Šíření viru v organismu postupně způsobí ochrnutí svalstva, v závěru onemocnění též svalstva dýchacího, v důsledku čehož postižený jedinec umírá.

Pokud je potvrzena vzteklina již ve stádiu příznaků z napadení nervového systému, léčba není možná.

Česká republika je v současné době považována za „rabies free country,“ což znamená, že v posledních letech u nás nebyla hlášena vzteklina u člověka nebo u pozemních zvířat (rabies free označení neuvažuje možnou nákazu netopýrů). Pokousání neznámým psem proto u nás nemusí být nutně následováno nepříjemnou preventivní vakcinací. Větší riziko nákazy je v pohraničních oblastech v sousedství s Polskem a Slovenskem, tyto oblasti nejsou považovány za rabies free.
Pravidelné očkování psů proti vzteklině je v České republice povinné.

Shrnutí: Původce: Lyssavirus; Přenos: pokousáním (pes, liška, netopýr aj.); Přenos na člověka: ano; Očkování: ano; Léčba: nelze





Leptospiróza

Leptospiróza je bakteriální onemocnění, patří mezi choroby psa, proti nimž dnes existuje očkování. Zdrojem nákazy je zpravidla voda, popř. potraviny kontaminované močí infikovaných zvířat (často hlodavci). Leptospirózou může onemocnět též člověk. Onemocnění postihuje zejména jaterní tkáň a ledviny, ale mohou být napadeny i jiné orgány. Příznaky nemoci jsou variabilní, v nejtěžších případech může nastat až selhání jater a ledvin. Léčba leptospirózy je možná pomocí antibiotik.

Shrnutí: Původce: bakterie rodu Leptospira; Přenos: voda/potrava kontaminovaná močí infikovaných zvířat (hlodavci); Přenos na člověka: ano; Očkování: ano; Léčba: antibiotika


 

Parainfluenza (psincový kašel)

Mezi další typické psí choroby patří psincový kašel, též parainfluenza či laryngotracheitida. Původci jsou různé druhy virů (např. adenoviry, parainfluenzaviry aj.). Psincový kašel je vysoce nakažlivé onemocnění, které se šíří mezi psy přímým kontaktem či kapénkovou infekcí. Charakteristicky se vyskytuje v prostředí, kde je více psů (např. na cvičištích). K prvním příznakům patří suchý kašel, který může být později i záchvatovitý. Riziko představuje sestoupení infekce do dolních dýchacích cest s následkem zápalu plic. Léčba onemocnění je nutná, především se podávají antibiotika jako prevence bakteriálních komplikací nemoci a dále léky na tlumení kašle. Očkování proti psincovému kašli se provádí.

Shrnutí: Původce: různé viry; Přenos: kapénková infekce, přímý kontakt; Přenos na člověka: ne; Očkování: ano; Léčba: ano


 

Parvoviróza

Parvoviróza je vysoce nakažlivé onemocnění, jehož původcem jsou viry z čeledi Parvoviridae. K nákaze dochází nejčastěji prostřednictvím vody či potravy kontaminované trusem infikovaných zvířat. Nejcitlivější k infekci parvovirózou jsou štěňata. Virus napadá především sliznici tenkého střeva, dále kostní dřeň, lymfoidní tkáň, eventuelně srdeční svalovinu. V případě postižení zažívacího systému se nemoc projeví nechutenstvím, průjmem – často s příměsí krve, zvracením a následnou dehydratací v důsledku ztráty tekutin. Méně častá srdeční forma vede k závažným, většinou smrtícím onemocněním srdce. Léčba je komplexní, zahrnuje doplňování tekutin, úpravu minerálů, podávání antibiotik apod., často je však neúspěšná, rozvinuté onemocnění je velmi závažné a mnohdy končí úhynem psa. Vakcinace existuje.

Shrnutí: Původce: viry z čeledi Parvoviridae; Přenos: voda/potrava kontaminovaná trusem infikovaných zvířat; Přenos na člověka: není znám; Očkování: ano; Léčba: ano, ale často neúspěšná


 

Psinka

Psinka představuje velmi nakažlivé onemocnění, původcem nemoci jsou viry z čeledi Paramyxoviridae. Psinka se vyskytuje také u divoce žijících šelem – vlků, lišek, divokých psů, kojotů, lasiček aj. K šíření nemoci dochází nejčastěji kapénkovou infekcí, také však prostřednictvím slin, moči či slz infikovaných zvířat. Viry mohou napadat různé orgány, rozlišujeme formu plicní, střevní, nervovou a kožní. Jednotlivé formy se mohou vyskytovat jak samostatně, tak může jedna přecházet ve druhou. Obecně bývá teplota, malátnost, ztráta chuti k jídlu, někdy průjmy a zvracení, kašel. Moč má často zvláštní zápach. Při postižení nervového systému se může dostavit třes, křeče, poruchy rovnováhy aj. U plicní formy jsou dominantní příznaky zánětu horních, eventuelně dolních dýchacích cest, nastat může i zápal plic. Kožní forma je charakteristická zrohovatěním kůže na polštářcích tlap. Léčba je komplikovaná, často neúspěšná, přeživší psi jsou zpravidla doživotně poznamenáni trvalými následky. Prevencí je vakcinace.

Shrnutí: Původce: viry z čeledi Paramyxovirida; Přenos: kapénková infekce, sliny, moč, slzy; Přenos na člověka: ne; Očkování: ano; Léčba: ano, ale často neúspěšná


 

Infekční zánět jater, Rubarthova choroba

Jedná se o onemocnění jaterní tkáně virového původu. Rubarthova choroba postihuje více mladší psy, nákazu starších jedinců však nelze vyloučit. K šíření infekce dochází prostřednictvím trusu, moči a slin infikovaných zvířat, které mohou kontaminovat vodu či potravu, možný je i přenos kapénkovou infekcí. K charakteristickým projevům patří teplota, nechutenství, zánět krčních mandlí, zarudnutí dásní, krvavé zapáchající průjmy, někdy též kouřově zakalená rohovka (tzv. bílé oko). Zpočátku se nemoc vyvíjí zpravidla nenápadně, avšak její průběh může být i značně rychlý a smrtící. Léčba rozvinutého onemocnění je často neúspěšná, důležitá je prevence očkováním.

Shrnutí: Původce: viry; Přenos: exkrementy infikovaných zvířat, kapénková infekce; Přenos na člověka: není znám; Očkování: ano; Léčba: často neúspěšná


 

očkování

Dále pes absolvuje přeočkování pravidelně každý rok ve stejnou dobu (termín dalšího očkování veterinář vyznačuje do očkovacího průkazu zvířete).

Zdroj: internet